Arteterapie jako pomůcka k seberozvoji čarodějky

Arteterapie je forma umění a zároveň terapie pro každého.
Kreativní projev i pro ty, kteří si myslí, že neumí kreslit, vyprávět příběhy, tančit, zpívat nebo jinak umělecky tvořit. Každý z nás může najít způsob, který mu bude příjemný pro vyjádření se v uměleckém duchu.

Co nám arteterapie nabízí?

• Cesta k sebepoznání.
• Forma relaxace.
• Zlepšení grafomotoriky.
• Posílení představivosti.
• Trénink naších schopností vizualizace.
• Vybití přebytečné energie, zklidnění.
• Sublimace stinných stránek.
• Zmírnění stresu.
• Zbavení se úzkosti.
• Nalazení se na duševní stav flow.
• Odproštění se od ega, které nás zbytečně moc ovládá.
• Zbavení se strachu.

Zážitek by měl být ve finále vždy pozitivní, i když se v průběhu činnosti setkáme s něčím nepříjemným. Člověk by měl arteterapii ukončit vždy tak, aby mu bylo dobře a měl by se cítít lehčeji. Pokud se rozhodneme řešit náročnější téma, připravme si na závěr seance něco, co nám dozajista zvedne náladu.

Jak přitáhnout inspiraci?

  Skrze arteterapii v nás nejvíce působí živel ohně. Před začátkem seance si můžeme zapálit svíčku, abychom se koncentrovali na nadcházející činnost. Pokud zvolíme čajové nebo tenké svíčky, můžeme si díky jejich přesnému času hoření i jasně vymezit čas, který věnujeme jen sami sobě.

 Velkým pomocníkem je i forma ekoarteterapie, kdy tvorbu přesuneme do přírody. Skrze působení různého prostředí umocníme vjemy ze samotné tvorby. Příroda nám dodá mnoho inspirace. 
Můžeme tvořit ve skalách, na louce, po tmě, v dešti, o samotě, ve společenství lidí, obklopení zvířaty.

Jaké kreativní činnosti můžeme využít pro arteterapii?

Vybarvení mandaly nebo její celé tvoření z květin, kamínků, koření, jídla na talíři.
Koláže. Vytvoření si náštěnky vizí.
Patchwork.
Kreslení pastelkami. Malování na tělo hennou. Kaligrafie. Scrapbooking. Malování na textil, kameny. Tetování.
Tanec. Bubnování. Tanec kolem ohně. Zpěv čantů. Vytváření chřestidel, zvonkoher. Balancování kamenů. Vyprávění historek v kruhu u ohně.
Divadelní představení o sabatech (např přehrání mýtu wiccy).
Zahradničení. Tvorba bylinkové spirály. Vyrábění vykuřovadel. Zdobení hliněných květináčů barvami, drátkováním.
Keramika, tvoření z hlíny.
Fotografování.
Psaní pohádek a příběhů nejlépe o sobě.
A nakonec i kombinace různých technik dohromady.

  Nejjasnější sebepoznání přichází při kreslení a malování, i když si myslíme, že to vůbec neumíme, často to může být naopak výhodou. Kresleme samy sebe v různých situacích, které se už staly nebo si přejeme, aby se staly. Jestliže se nám něčeho nedaří dosáhnout, pokud si to nakreslíme, tak můžeme při pohledu na obrázek rozklíčovat bloky, které nás před splněním snu brzdí.

Co pozorovat při tvorbě, abychom odhalili smysl pro sebereflexi?

• Jak tvoříme, jakou energii využíváme. Tvoříme pomalu, rychle, dynamicky, mění se naše pohyby v souvislosti s hudbou v pozadí?

• Pozorování svých emocí před začátkem tvoření, v průběhu i potom. S čím jsme přicházeli, co nás za emoce v průběhu pohltilo a co jsme ze sebe dostali a zbavili se toho.

• Byly pro nás negativní pocity dobré, protože se nám díky tomu ulevilo, jelikož jsme je ze sebe pustily ven?

• Pozorování díla, co se opakuje za symboly, tvary, tóny, pohyby. Zajímavou symboliku můžeme nalézt i ve zvířatech, která se nám opakují v obrazech.

• Jaké barvy nebo barvu preferujeme. Cíleně tvořme barvami pro následné rozklíčování obrazu díky korespondenci barev.

• Hledání hezkých věcí na výsledku, i toho co se nám na výsledku nelíbí. Zjistění proč se nám něco nelíbí a proč se nám naopak něco líbí. Co můžeme příště udělat jinak, aby se nám naše dílo líbilo více?

upozornění: Autorka má vzdělání v oblasti výtvarné tvorby, nemá ale odborné vzdělání v oblasti arteterapie. Text je psán díky samostudiu, aktivnímu zájmu o dané téma a absolvování kurzů arteterapie pod vedením akreditovaných terapeutů.